Bankovní účet byl dlouho vnímán hlavně jako nástroj pro příjem výplaty, placení účtů a tvorbu rezerv. Nová generace finančních aplikací se však snaží přesvědčit klienty, že výběrem banky rozhodují také o tom, jaké projekty jejich peníze podporují. Takzvané green neobanks proto propojují mobilní bankovnictví s výsadbou stromů, financováním obnovitelných zdrojů nebo vyloučením fosilního průmyslu.
Mezi nejznámější příklady patří nizozemský bunq, německý fintech Tomorrow a americká platforma Aspiration, jejíž spotřebitelská část od roku 2025 pokračuje pod značkou GreenFi. Jejich produkty ukazují, že udržitelnost může být výraznou součástí bankovní uživatelské zkušenosti. Současně ale otevírají otázku, jak odlišit měřitelný dopad od dobře postaveného marketingového příběhu.
Digitální banka bez poboček může spotřebovat méně papíru a provozních zdrojů než tradiční instituce. Pro klima je však zásadnější, co se děje s klientskými vklady a do jakých aktiv, úvěrů či projektů finanční instituce směřuje kapitál. Právě proto standard PCAF vytváří metodiku pro měření financovaných emisí spojených s úvěry a investicemi.
Green neobanks pracují se dvěma vrstvami dopadu. První je viditelná v aplikaci: za platby se financují stromy, zaokrouhlují transakce nebo podporují konkrétní projekty. Druhá je méně atraktivní pro marketing, ale často důležitější: pravidla určující, kde mohou a nemohou skončit klientské peníze.
bunq patří na rozdíl od řady fintechových aplikací mezi banky s vlastní evropskou licencí. Ekologickou misi staví především na propojení karetních plateb s obnovou lesů. Počet financovaných stromů se odvíjí od tarifu; například uživatelé plánu Elite přispívají na jeden strom za každých 100 eur utracených kartou. bunq uvádí, že jeho komunita od roku 2019 objednala 50 milionů stromů, přičemž s platformou veritree sleduje místo výsadby a následnou péči.
Banka zároveň deklaruje, že v rámci své politiky společensky odpovědného investování nevkládá peníze do fosilních paliv, zbraní ani tabáku. Silnou stránkou bunq je schopnost převést abstraktní téma udržitelnosti do funkce, kterou uživatel vidí přímo v aplikaci.
Samotný počet stromů ale nevypovídá o konečném klimatickém přínosu. Rozhoduje druh dřevin, vhodnost lokality, dodatečnost projektu, přežití stromů a dlouhodobá ochrana území. Uhlík se navíc ukládá postupně během desítek let, zatímco emise vznikají okamžitě. Výsadba proto může být hodnotným doplňkem, nikoli automatickou náhradou za snižování emisí a transparentní investiční politiku. IPCC ostatně řadí zalesňování mezi nástroje odstraňování uhlíku, zároveň však upozorňuje na omezení spojená s využitím půdy, biodiverzitou a dlouhodobým zachováním výsledků.
Tomorrow se profiluje jako udržitelná alternativa k běžným bankám, technicky však není samostatnou bankou. Účty poskytuje prostřednictvím licencované Solaris SE, která podléhá dohledu německého regulátora BaFin a zajišťuje zákonnou ochranu vkladů. Značka tedy vytváří produkt, aplikaci a investiční pravidla, zatímco regulovanou infrastrukturu dodává partner.
Za rok 2025 Tomorrow uvádí 112 milionů eur v udržitelných investicích, přibližně 30 procent klientských vkladů. Peníze směřovaly do zelených, sociálních a rozvojových dluhopisů, mimo jiné emitovaných Evropskou unií, regionálními samosprávami a Nordic Investment Bank. Dalších 15,4 milionu eur spravoval akciový Tomorrow Fund, který vylučuje například uhelný a ropný sektor.
Část poplatku z karetních transakcí Tomorrow používá na obnovu ekosystémů. V roce 2025 podle reportu podpořil obnovu 2,8 milionu metrů čtverečních degradovaného území v Jihoafrické republice. Pozitivním signálem je i zveřejnění financovaných emisí: 1 902 tun CO₂e u Tomorrow Fund a 17 916 tun CO₂e u udržitelných dluhopisů. Firma tím připouští důležitou skutečnost – ani „zelené“ portfolio není bez emisí a jeho kvalitu nelze hodnotit pouze podle názvu.
Tomorrow se zároveň umístil mezi nejlépe hodnocenými poskytovateli v nezávislém německém Fair Finance Guide. Výsledek je však nutné číst v kontextu obchodního modelu: Tomorrow neposkytuje firemní úvěry a hodnoceny byly především jeho investiční směrnice a vlastní investice, nikoliv kompletní úvěrové portfolio běžné banky.
Americká Aspiration dlouho patřila k nejviditelnějším propagátorům ekologického bankovnictví. Nabízela zaokrouhlování plateb na výsadbu stromů a deklarovala, že klientské vklady nefinancují fosilní projekty. Spotřebitelská část jejího podnikání byla v roce 2024 prodána společnosti Mission Financial Partners a v dubnu 2025 přejmenována na GreenFi. Současná GreenFi je samostatný fintech využívající partnerské banky a za rok 2025 uvedla financování více než 3,47 milionu stromů.
Původní Aspiration Partners se však v roce 2025 dostala do bankrotu a její spoluzakladatel Joseph Sanberg se přiznal k podvodu na investorech a věřitelích v rozsahu 248 milionů dolarů. Kauza se netýkala přímo kvality stromových projektů, ale ukázala širší riziko: silná mise, certifikace a atraktivní dopadové metriky nemohou nahradit zdravé řízení společnosti, auditované finance a důvěryhodný dohled.
GreenFi dnes ve svých podmínkách výslovně uvádí, že stromy z programu Plant Your Change nejsou certifikovanými uhlíkovými kompenzacemi, jejich výsadba může trvat až 18 měsíců a nelze zaručit jejich trvalé přežití. Takové omezení tvrzení je ve skutečnosti známkou vyšší transparentnosti než jednoduchý slib, že jedna platba automaticky „vymaže“ určité množství emisí.
Hlavním kritériem by neměl být počet stromů v aplikaci. Důležitější je, kdo drží klientské vklady, jaká pravidla platí pro jejich investování, jak široké jsou sektorové výluky, zda instituce měří financované emise a zda jsou její data externě ověřována. Stejně podstatné je rozlišovat mezi financováním výsadby, skutečně vysazeným stromem a dlouhodobě ověřeným odstraněním uhlíku z atmosféry.
Evropští regulátoři považují greenwashing ve finančním sektoru za rostoucí reputační a provozní riziko. Evropský orgán pro bankovnictví upozorňuje zejména na nejasná či nepodložená tvrzení, rozdíl mezi deklarovanou strategií a skutečnou praxí nebo produkty prezentované jako zelené bez odpovídajících vlastností.
Od 27. září 2026 se navíc v EU začnou používat pravidla směrnice 2024/825, která zpřísňují ochranu spotřebitelů před obecnými a nepodloženými environmentálními tvrzeními. Ekologická mise proto bude muset být stále více podložena měřitelnou investiční politikou, transparentní metodikou a přesným jazykem.
Green neobanks přinesly do retailového bankovnictví důležitou inovaci: ukázaly klientům, že peníze na účtu nejsou nečinné a jejich umístění má reálné důsledky. Strom financovaný díky karetní platbě může být užitečným symbolem i skutečným příspěvkem. Důvěryhodnost zelené banky se však nepozná podle animace v mobilní aplikaci, ale podle toho, zda dokáže doložit celý tok peněz – od klientského vkladu až po jeho environmentální a společenský dopad.